| Koupání v Labi přináší euforii | ||
|
PŘESVĚDČTE SE NA VLASTNÍ KŮŽI O ČISTOTĚ ŘEKY |
||
| Dva plavci se v úterý 2. července kolem půl čtvrté odpoledne proháněli vodní hladinou pod Masarykovým mostem v Kolíně. Protože stavidla pod oblouky byla zcela spuštěná a plaveckou pohodu nerušily žádné spodní proudy či víry, připlavali oba muži téměř na dosah mostu a z podhledu obdivovali podařenou moderní architekturu spojující oba břehy. Zdálo se, že jediným smyslem jejich počínání je udělat si radost. Několik kolemjdoucích jim z mostu radostně mávalo, starší lidé, kteří se k tomu nachomýtli, vzpomínali na své zážitky s koupáním v řece. I přes jisté pochybnosti přihlížejících se plavcům vyzařujícím euforii podařilo rozptýlit většinu pochybností o čistotě labské vody. Tyto pochybnosti se v myslích občanů usazovaly desítky let, a to důkladněji, než těžké kovy na dně řeky. Miliardové investice do čistoty labské vody však nyní začínají nést plody. Úterní labské dovádění se stalo výbornou předehrou "Prvního mezinárodního dne koupání v Labi", který na 14. července 2002 naplánovalo Sdružení Arnika z Děčína a Deutsche Umwelthilfe. Vyhlašovatelé očekávají, že v tento den skočí do Labe na řadě míst jeho toku, včetně Kolína, asi 10.000 lidí. Podle aktuální informace z minulého týdne se k akci oficiálně přihlásilo okolo šedesáti měst, z Kolína a blízkého okolí však zatím žádné. I neoficiální plavci jsou však podle Jana Dostála z Arniky vítáni. Případný místní pořadatel "Kolínského koupání v Labi" se může ještě v těchto dnech přihlásit na tel. č. 0412/51 06 50. v.sládek |
||
|
|
||
| Syrový: Kmochák už neuspořádáme | ||
|
JEDNATEL SE PRÝ SETKAL S JEŠITNOSTÍ A ZÁVISTÍ |
||
| Jubilejní 40. ročník Kmochova Kolína skončil. Předsedy festivalu dechových hudeb a zároveň jednatele pražské společnosti Trans-Ex Jaroslava Syrového jsme se ptali, jak dopadl a jak bude vypadat budoucnost. * Kolik odhadujete návštěvníků na letošním ročníku festivalu? Nejen podle mých odhadů se počítá, že za tři dny konání festivalu bylo v Kolíně 30 tisíc návštěvníků plus hudebníci. * Vydělala vaše firma Trans-Ex na Kmochově Kolíně? Ne, dechovka není otázkou peněz. Zatím pořádání festivalu stálo 9 miliónů korun. Firma Trans-Ex se organizací této akce zviditelnila, ale nejsme závislí na Kmochově Kolíně. Mám radost, že jsme dostali poděkování od všech zahraničích kapel, které byly velmi spokojené. * Objevily se hlasy, že Kmochův Kolín je pračkou peněz. To opravdu není. Naši partneři mohou kdykoliv nahlédnout do účetnictví. Nemáme co skrývat. * Máte zájem pořádat příští ročník? Ne. Setkali jsme s ješitností, závistí a přivlastňováním úspěchů. * To jsou silná slova. Máte na mysli vedení města třeba v souvislosti s komunálními volbami? To si můžete doplnit sami. Došlo na slova bývalého šéfa odboru kultury Městského úřadu v Kolíně Zdeňka Štefance o tom, že na srdci není úspěch, ale podstatně nižší cíle. * Takže odcházíte otrávený? Nejsem otrávený. Ať se chytnou za hlavu ti, kteří lobbují jen za svoje zájmy. j.červín |
||
|
|
||
| Výstup na komín Elektrárny Kolín | ||
|
KOMÍNÁŘI SI PŘIPSALI DALŠÍ VÝŠKOVÉ METRY |
||
| Pět členů Svazu českých komínářů vyšplhalo v pátek 28. června na údajně největší cihlový komín v České republice - 117 metrů vysoký komín Elektrárny Kolín. Lezení se účastnily i dvě mladé dívky, které na členství ve svazu teprve čekají. Sedmdesátiletou vertikálu osobně pokořil i předseda Svazu českých komínářů Ing. Martin Vyštejn, který je zároveň, co do počtu vystoupaných metrů, prvním mužem komínářského žebříčku. Pochopitelně jsme ho počastovali několika otázkami. * Stal se pro vás Kolín něčím výjimečný? Šlo v podstatě o standardní výstup na komín, který nemá ochrannou klec (jako všechny starší komíny). Specifické bylo to, že první a třetí ochoz má dřevěnou podlahu, což není zrovna ideální, ale hlavní je, že jsme se nepropadli. * Je výstup fyzicky náročný? Ne, pouze pro cestu nahoru je třeba mít trochu svalů na rukou, ale vzhledem k tomu, že nelezeme na rychlost, je možné si kdykoliv odpočinout, takže vlastně není žádný problém. * Na vrcholu si podáváte ruce nebo děláte nějaký komínářský rituál? Nahoře se kocháme výhledem na krajinu, ruce si podáme až dole na zemi, neboť výstup končí až návratem na zem. * Komíny k lezení si vybíráte podle velikosti? Lezeme na všechny komíny, bez rozdílu výšek, minimum je však 15 metrů. Komínáři jsou zájmovou organizací, založenou roku 1981 a jedinou náplní jejich činnosti jsou výstupy na komíny u nás i v zahraničí. V poslední době členové svazu vystoupili například i na nejvyšší české komíny elektráren Chvaletice (305 m) a Prunéřov II (300 m). Komínáři dělí komíny podle výšky na schouty, pyždíky, lanýže a globony. Elektrárenský komín v Kolíně patří k lanýžům. Komínář zdolá komín pouze tehdy, vyleze-li na poslední ochoz nebo (nemá-li komín ochozy) dotkne-li se rukou jeho vrcholu - tzv. metoda obtékání svislých horizontů. Lezou-li na komín bez ochozů pouze dva nebo tři pokořovatelé, mohou využít dotykové metody, tzn. že první komínář se dotkne vrcholu a další se dotkne komínáře nad sebou. v.sládek |
||
|
|
||
| Město rádo pomůže kojeneckému ústavu | ||
|
STAROST O ZAŘÍZENÍ UŽ ALE PŘEVZAL STŘEDOČESKÝ KRAJ |
||
| Vedení Kojeneckého ústavu v Kolíně spolu se zaměstnanci i jejich malými klienty už mohou být klidní. Od 1. července letošního roku přechází jeho zřizovatelství z Města Kolína na Středočeský kraj. Svým podpisem to v úterý 2. července stvrdili za přítomnosti poslance Milana Cabrnocha středočeský hejtman Petr Bendl, jeho zástupce ing. Josef Kantůrek a starostka Kolína Zdenka Majerová. Zřizovací a jmenovací listiny pak převzala ředitelka tohoto ústavu MUDr. Eva Nemeškalová. Završilo se tak dvouleté období, kdy okresní úřady už nemohly ze svého rozpočtu provoz zařízení financovat a snaha i dobrá vůle všech zúčastněných partnerů směřovala k převedení zřizovatelství kojeneckého ústavu z města na kraj. Význam kolínského kojeneckého ústavu přesahuje nejen rámec města, ale také Středočeského kraje, protože větší část klientely, jak podotkl poslanec Cabrnoch, je i z jiných míst republiky. Podle vyjádření hejtmana Petra Bendla je kojenecký ústav v Kolíně také prvním zařízením tohoto typu (a je také jediným městským v republice), které přechází pod krajský úřad už od 1. července tohoto roku, zatímco ostatní takovéto ústavy přebírá kraj až od 1. ledna roku příštího. Nevyskytly se ani problémy s přebíráním majetku a přístup kolínského městského úřadu byl značně odlišný například od Milovic. "Ústav předáváme na velice dobré úrovni, ale pokud by se vyskytly nějaké problémy, město se nezříká ´mateřské péče´ a rád pomůže," slíbila starostka Majerová. Kojenecký ústav v Kolíně má kapacitu pro čtyřicet dětí, která je v současné době zcela naplněna. Za první pololetí letošního roku zde našlo (snad) dočasný domov 34 dětí, do adopce bylo propuštěno jedenáct dětí. Osmnáct dětí, které byly v ústavu umístěny z různých důvodů, se vrátilo domů ke svým rodičům a jedno dítě odešlo do ústavu sociální péče. Zejména fakt, že osmnáct dětí může vyrůstat se svými biologickými rodiči, považuje ředitelka Eva Nemeškalová pro dítě za obrovský přínos. r.mojžíšová |
||
|
|
||
|
|
|
Příloha PRESu - 1 Příloha PRESu - 2 Příloha PRESu - 3 |
